Chybí nám praxe, říkají budoucí učitelé.
Proč chybí praxe?
Abych pravdu řekla, tak to je mi záhadou už od prvního semestru. Jednou jsem se nad tím vztekla u oběda v menze. Samozřejmě, že zuřivým mácháním vidličkou od špenátu svět nezměním, ale muselo to ven. Chápu, že rozstrkat někam 15 ruštinářů (z nichž polovina jsou ruské/ukrajinské/běloruské/doplňjaké národnosti, takže na ně musíte česky mluvit pomaleji) může být trošku problém, ale to pro ostatní aprobace snad neplatí, nebo ano?
Svou roli v tom jistě hraje i trojúhelník žáci-učitelé-rodiče. Najednou je z trojúhelníku na chvilku čtverec. Jako žák z toho nebudete příliš nadšený. Ježiši, zase praktikantka. Ta nám v tom zase udělá guláš a bude mluvit potichu. Et cetera ad absurdum. Jako učitel se praktikantovi musíte věnovat. Minimálně být na jeho hodině a psát do kouzelných archů zřejmě nějaké hodnocení, rozebrat to po hodině, co já vím, ty papíry jsem nikdy neviděla. Moje žákovská/studentská zkušenost tak padesát na padesát. Moje první učitelská zkušenost byl očistec jak pro mě, tak pro děti, nejraději bych si za to teď nafackovala; podruhé a potřetí to už bylo o fous lepší, ale o tom zase jindy.
Trénink na spolužácích z oboru je dobrá věc, ale má to háček. Chybí dětský neklid, nežvaní vám do toho. Jejich chyby jsou minimální, nemáte s čím pomoci. A hlavně – chybí nepředvídatelnost. Vy moc dobře víte, že budou spolupracovat. Nechtějí vám to kazit, a tak se budou hlásit jak o život a diskutovat jeden přes druhého o vašem vypoceném referátu, luštit křížovky, doplňovat slova a hrát s vámi cokoli od slovního fotbalu přes oběšence až po městečko Palermo, když si to vymyslíte. Ty méně spolupracující před hodinou slušně poprosíte nebo je nějakou drobností uplatíte; vyučující je nadšen z vašeho přístupu, vy zas ze zápočtu, ale to je tak všechno.
Do jisté míry chápu odsun praxe ve světě tam venku až na navazující magisterské studium. Lepší zůstanou. Alespoň si to myslíme, že lepší zůstanou. Ti lepší se totiž častokrát na školství vykašlou. Nějaké malé přičichnutí by podle mě neškodilo – pokud by si alespoň jeden jediný student řekl jé, to je super, to chci dělat nebo naopak na tohle nemám či asi jsem si spletl/a obor, tak už to k něčemu je, nemyslíte?
Záplava teorie ale není jediné mínus. Jak je možné, že se v interní poště dozvím spoustu hloupostí (jiné slovo pro ty zprávy kolikrát nemám, netýkají se mě, nejsou pro mě užitečné), ale o iniciativě, která se snaží něco dobrého dělat, se dozvím až z proklatého facebooku? Ani cenzura, ani demence mi nebrání v přístupu k informacím, jenže v současnosti mezi školu a práci jen stěží narvu aspoň nějaký den volna. Working class hero, that's something to be.
No, tak nemáme praxi.
A tak na vlastní triko dál jezdíme na tábory, dál doučujeme za směšné peníze
středoškoláky vyděšené z maturity nebo znevýhodněné děti za děkuju, dál
obepisujeme jazykovky, dál překládáme popisy v eshopech a resumé k
diplomkám, dál se snažíme procpat se někam jako vedoucí kroužku a dál si
zoufáme, že pokud tu školu nechceme flákat, tak částečný úvazek připadá
v úvahu pouze tehdy, když máme štěstí na rozvrh. Možná čekáme na
zázrak, možná se uklidňujeme tím, že skončíme někde jinde než před
tabulí, stejně jako naši kolegové, kteří na rozdíl od nás (m)učitelů
už teď vědí, že učit nikdy nebudou ani za milion. Možná někteří stejně
jako já věří na metodu hození do vody, v zájmu přežití se neutopit.
Avšak šlapat vodu se nedá donekonečna a první dva-tři roky bude učení
fakt bolet, než přijdeme na to, že už jsme si zvykli, něco jsme jim i
přes začátečnickou krizi předali a je to OK… nebo na to, že jestli to
takhle půjde dál, tak asi před koncem pololetí vyhoříme.
Já vím, já vím.
Kdybych se líp učila, mohla jsem si někde v poklidu derivovat, viďte.
A jsme zase na začátku.
Proč chybí mezi fakultami FPE v Plzni?
Protože v článku je obří odkaz na článek o tom, že FPE musí rušit sedm oborů. Negativní reklama je sice taky reklama, ale tohle je, lidově řečeno, fakt hnusný. Zpravodajští páni zřejmě nepovažují za nutné zmiňovat školu, která by podle některých velmi inteligentních jedinců vůbec neměla existovat.
Takže si to povíme zítra v 7.30, ano?
P. S. Tenhle článek vznikl mj. jako výsledek lenosti a nechuti k vyplňování tří stran úkolů na gramatická a lexikální cvičení z ruštiny.
