Tys nám naštval tolik maturantů verze 2015 až to hezké není. Upřímně, fakt ti to závidím. Já se tu kolikrát snažím lidi probrat z lhostejnosti alespoň slovem, a tobě stačí jedna jediná písemná zkouška. Tedy vlastně před koncem prvního ročníku bakalářského studia se mi chce napsat „zkouška“. (Ty uvozovky by mohly být klidně ještě větší.)
Já vím, já vím. Mě už se to netýká, ale není to zas tak dávno, co jsem se potila nad vzorovými a posléze nad ostrými testy vynořivšími se z útrob CERMATu. Taky se mi občas některá z otázek znelíbila. Například tabulka výsledků Gambrinus ligy* (Jmenuje se to tak ještě, že jo? Fotbal mě opravdu nechává chladnou.), graf ukazující počet úspěšných a neúspěšných uchazečů v přijímačkách na SŠ, nebo třeba kalorické tabulky. Přečti, najdi, zakroužkuj. Práce jak pro lidoopa, zdálo by se. Asi ne.
Jidáši, je mi tě vlastně docela líto. Nikdo pořádně neví, jak se jmenuješ. To, že mi lidi říkají Straková, Stehlíková nebo Sýkorová, se dá celkem přežít. Pořád se pohybují v říši ptáků. Kdybych ovšem byla postava z Bible či jiné pěkné/podstatné knížky, tak by mi to dost vadilo.
Kromě jiného mi tahle tragikomedie s přízviskem Iškariotský připomněla jinou jmennou hříčku: Irving Washington a Washington Irving z Hlavy XXII. (Nebojte, jsem už smířená s naštvanými pohledy několika dalších maturantů, kteří se neobtěžovali podívat ani na film.)
Nemusela jsem se ani akademicky zamýšlet, abych tě někde vyhmátla, Jidáši. Stačilo se zamyslet zcela obyčejně při cestě domů. To máme:
Ještě jsem na tebe, Jidáši, nejspíš narazila v několika básních, ale to by bylo dohledávání velice zdlouhavé a mám takový dojem, že by to stejně nikdo neocenil. Navíc básničky jsou jako chřipka, spousta špatných jich lítá vzduchem, krátký řádky dneska umí dělat každej, stačí pravidelně hrábnout malíčkem na Enter… a když už píšeš celej den a celou noc, tak to pak musíš vyležet.
Jidáši, dík za to, žes rozvířil tuhle boží diskusi, i když jsi mrtev!
Je toho plnej fejsbůk!
Jsi fakt borec, na rozdíl ode mě jsi něco dokázal!
Pac a pusu M.
____________________________________
Co myslíte, četl Jidáš poezii?
Ví maturanti, kdo byl Jan Tleskač?
A co na to Dlouhé Bidlo?
No, už toho bylo dost. Svou černou žluč jsem si vylila dostatečně.
A ano, jsem přesně jedna z těch, kteří by si řekli „tak jsem se asi snažil/a nebo učil/a málo“.
Na viděnou za pár let v lavicích s vašimi dětmi.
To bude jízda.
Připravuju se na to už teď, co vy?
* touto hvězdnou poznámkou bych chtěla poděkovat mému čtenáři Michalovi. Mezi půlmaratony a tréninky na Tour de France mi sdělil, že Gambrinus liga už není, místo ní je Synot liga. Ne, raději hokej! Díky.
Já vím, já vím. Mě už se to netýká, ale není to zas tak dávno, co jsem se potila nad vzorovými a posléze nad ostrými testy vynořivšími se z útrob CERMATu. Taky se mi občas některá z otázek znelíbila. Například tabulka výsledků Gambrinus ligy* (Jmenuje se to tak ještě, že jo? Fotbal mě opravdu nechává chladnou.), graf ukazující počet úspěšných a neúspěšných uchazečů v přijímačkách na SŠ, nebo třeba kalorické tabulky. Přečti, najdi, zakroužkuj. Práce jak pro lidoopa, zdálo by se. Asi ne.
Jidáši, je mi tě vlastně docela líto. Nikdo pořádně neví, jak se jmenuješ. To, že mi lidi říkají Straková, Stehlíková nebo Sýkorová, se dá celkem přežít. Pořád se pohybují v říši ptáků. Kdybych ovšem byla postava z Bible či jiné pěkné/podstatné knížky, tak by mi to dost vadilo.
Kromě jiného mi tahle tragikomedie s přízviskem Iškariotský připomněla jinou jmennou hříčku: Irving Washington a Washington Irving z Hlavy XXII. (Nebojte, jsem už smířená s naštvanými pohledy několika dalších maturantů, kteří se neobtěžovali podívat ani na film.)
Nemusela jsem se ani akademicky zamýšlet, abych tě někde vyhmátla, Jidáši. Stačilo se zamyslet zcela obyčejně při cestě domů. To máme:
- ucho Jidášovo, jedlá houba (prý se jmenuje boltcovitka bezová)
- písnička Medvídek, v níž se objevuje aspoň oněch třicet stříbrných; i já patřím ke generaci, která si Lucii nepamatuje, ale neříkejte mi, že aspoň občas neposloucháte rádio
- dobře, ok, s Lucií můžu jít do hrobu, ale co Metalfest? Kapela Judas Priest, taky nic? Fajn, poslouchat v sedmnácti nalitá Breaking the Law je asi out, viď Kači. Asi už jsme vážně staré.
- Michail Bulgakov: Mistr a Markétka; je to knížka, která by se měla číst víckrát než jednou a věřím tomu, že i kdybyste si nevybrali na seznam k ústní
popravězkoušce Bibli, tak Мастер pro vás neni zas tak starej (konec 60. let minulého století, napsán ovšem dřív, jen nemohl být vydán; snad to lovím z paměti správně), jediné, co by tohohle mistra pera mohlo štvát, je vaše rebelská věta „To číst nebudu, to je přece Rusák, s Ruskem je to teď na hovno!“; na to vám můžu říct jen jediné, a sice tohle:Yes, fear the Russians. But read them first.— Nein. (@NeinQuarterly) January 31, 2015 - Velikonoce? Jidáše? Does it ring a bell? Perlička ze školy: na hodině ruských reálií se od nás tak nějak očekává, že známe vlastní kulturu a zvyky a jsme schopni alespoň základního srovnání, byť pro rodilé mluvčí příšernou ruštinou. A teď si představte, že nevíte o Velikonocích ani fň ani česky. Kam se tak najednou podělo vaše suverénní vystupování, milý studente?
Ještě jsem na tebe, Jidáši, nejspíš narazila v několika básních, ale to by bylo dohledávání velice zdlouhavé a mám takový dojem, že by to stejně nikdo neocenil. Navíc básničky jsou jako chřipka, spousta špatných jich lítá vzduchem, krátký řádky dneska umí dělat každej, stačí pravidelně hrábnout malíčkem na Enter… a když už píšeš celej den a celou noc, tak to pak musíš vyležet.
Jidáši, dík za to, žes rozvířil tuhle boží diskusi, i když jsi mrtev!
Je toho plnej fejsbůk!
Jsi fakt borec, na rozdíl ode mě jsi něco dokázal!
Pac a pusu M.
____________________________________
Co myslíte, četl Jidáš poezii?
Ví maturanti, kdo byl Jan Tleskač?
A co na to Dlouhé Bidlo?
No, už toho bylo dost. Svou černou žluč jsem si vylila dostatečně.
A ano, jsem přesně jedna z těch, kteří by si řekli „tak jsem se asi snažil/a nebo učil/a málo“.
Na viděnou za pár let v lavicích s vašimi dětmi.
To bude jízda.
Připravuju se na to už teď, co vy?
* touto hvězdnou poznámkou bych chtěla poděkovat mému čtenáři Michalovi. Mezi půlmaratony a tréninky na Tour de France mi sdělil, že Gambrinus liga už není, místo ní je Synot liga. Ne, raději hokej! Díky.
