Co budete dělat, až vám bude čtyřicet?
Potácet se na křižovatce života a vybírat si, zda-li shořet nebo vyhasnout…
Ole pojídající prášky proti smrti vzpomíná.
Ole pojídající prášky proti smrti vzpomíná.
Mladá duše všechno prožívá jako hrdina nové fronty.
Jejich cesty se sice na západě Čech setkají, ale bohužel je mezi prožitky a vzpomínkami dvacet let. Dvacet dlouhých let, které změní každého. Vůně cigaret zatípnutých v polovině, vůně spletitých lidských osudů, vůně polévky soljanky, chuť šnytu, Helsinky. Díra v zemi pod městem, díra v duši se zelenomodrýma očima.
Když Ole zrovna nevzpomíná, snaží se žít. Někde tam v koutku oka je stále jeho rodina.
Hezký lidi žijí všude, všichni chceme být hezký lidi, jiný názor hezké lidi vyděsí.
A tak Ole s dírou v duši přežívá, bojuje o každý den stejně jako autorka deníku z údolí dutých hlav předtím, než se setkajjí. Protože samota automaticky zesiluje a zápas s historií se stává realitou.
Jaroslav Rudiš neopojí toluenem ani jinými drogami, nýbrž svou spisovatelskou bravurou a skvěle seskládanými fragmenty. Nemusíte již ladit přijímače a čekat do třetí ranní na zrnění, abyste si vychutnali jeho spisovatelský um. Stačí sáhnout po českém (nebo jinak psaném?) Konci punku v Helsinkách s výborným grafickým zpracováním.
Konec punku / La fin des punks / Koniec punku / Punkin loppu / Vom Ende des Punks / Останні дні панку pic.twitter.com/tjUhoNlzly
— Jaroslav Rudiš (@jaroslavrudis) March 17, 2014
